Jednou z typick\u00fdch osobnost\u00ed, kter\u00e9 charakterizovaly \u010desk\u00fd sever stejn\u011b jako d\u00fdmaj\u00edc\u00ed opr\u00e1my, sv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00ed haldy a syrov\u00e1 krajina, byl hornick\u00fd spisovatel a novin\u00e1\u0159 Alois \u0160efl. (29. listopadu 1874 N\u00fd\u0159any – 16. \u010dervnaJ 1938 Svat\u00e1 Dobrotiv\u00e1)<\/h5>\n
Prvn\u00ed zku\u0161enosti pro svoji tvorbu \u010derpal ji\u017e z\u00a0doby, kdy opustil \u0161kolu a pracoval jako d\u011bln\u00edk na dr\u00e1ze. Brzy na to p\u0159ijal pr\u00e1ci v\u00a0dolech u N\u00fd\u0159an<\/strong>; poznal je\u0161t\u011b t\u011b\u017ekou d\u0159inu p\u0159i dvan\u00e1ctihodinov\u00e9 pracovn\u00ed dob\u011b. Z\u00e1hy ode\u0161el na sever a usadil se v\u00a0Oseku u Duchcova. Ani zde nebyly podm\u00ednky v\u00a0dolech o nic lep\u0161\u00ed. Zku\u0161enosti, je\u017e dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed chlapec zachycoval zat\u00edm jen ve sv\u00e9 pam\u011bti, se valily jedna za druhou. D\u016fl Pokrok, kde spolu se str\u00fdcem f\u00e1rali do hlubin zem\u011b, se zapsal do \u0160eflovi pam\u011bti nesmazateln\u011b. Jednou, kdy\u017e t\u011b\u017eili \u201ena pl\u00e1nu\u201c, byl zasyp\u00e1n a po del\u0161\u00ed dob\u011b vypro\u0161t\u011bn bez \u00fajmy na zdrav\u00ed. Druh\u00e1 zku\u0161enost, je\u0161t\u011b daleko dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, je spojena s\u00a0velkou katastrofou, je\u017e se na tomto dole odehr\u00e1la dne 24. ledna 1893. P\u0159i v\u00fdbuchu byl zasyp\u00e1n a na hlav\u011b i kon\u010detin\u00e1ch t\u011b\u017ece pop\u00e1len. Za p\u0159edpokladu, \u017ee je mrtev , byl spolu s\u00a0ostatn\u00edmi ob\u011btmi katastrofy ulo\u017een ve strojovn\u011b \u0161achty, zat\u00edmco na oseck\u00e9m h\u0159bitov\u011b ji\u017e vykop\u00e1vali hroby. \u201eV\u00fdbuch se ud\u00e1l v\u00a06.30 r\u00e1no\u201c, vzpom\u00ednal po letech na tuto ud\u00e1lost. \u201eO 12. hodin\u011b jsem se probudil. Chv\u00edli jsem zcela apaticky t\u011bkal o\u010dima sem a tam. Pak jsem si uv\u011bdomil zu\u0159iv\u00e9 \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed dvou vodn\u00edch \u010derpadel ve strojovn\u011b. Zvolna jsem oto\u010dil hlavou vlevo i vpravo a zahl\u00e9dl jsem na obou stran\u00e1ch dlouh\u00e9 \u0159ady pr\u00e1v\u011b tak nehybn\u011b le\u017e\u00edc\u00edch t\u011bl jako j\u00e1. V\u0161ichni m\u011bli obli\u010deje \u010dern\u00e9 jako uhel a neh\u00fdbali se. Co se asi stalo? Vytrvale m\u011b pron\u00e1sledovala jedna my\u0161lenka\u2026 M\u00e9 pohyby ale spat\u0159il strojn\u00edk od \u010derpadel a ulekan\u011b vyk\u0159ikl: \u201aPane doktor, jeden z\u00a0t\u011bch mrtv\u00fdch se h\u00fdb\u00e1!\u2018 Tak z\u00a0\u0159ady sedmn\u00e1cti jeden ubyl. Popadli mne, nalili do m\u011b spoustu ml\u00e9ka a vynesli na povrch\u2026\u201c<\/span><\/p>\n Je\u0161t\u011b v\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech se <\/span>\u0160efl dostal do styku se socialistick\u00fdm hnut\u00edm na severu \u010cech. Po zku\u0161enostech v\u00a0radik\u00e1ln\u00edch d\u011blnick\u00fdch organizac\u00edch n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed \u2013 nucen\u00e1 v\u00fdpov\u011b\u010f z\u00a0pr\u00e1ce. Mlad\u00fd hav\u00ed\u0159 ode\u0161el pracovat za hranice \u2013 do Saska, Por\u00fdn\u00ed, Holandska, Belgie i Francie. Jako topi\u010d na lodi se p\u0159eplavil p\u0159es kan\u00e1l do Anglie, kde rovn\u011b\u017e pracoval v\u00a0uheln\u00fdch dolech. D\u016fkladn\u011b tehdy poznal podm\u00ednky, za jak\u00fdch pracovali tamn\u00ed hav\u00ed\u0159i, poznal jejich politick\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed a s\u00e1m se utvrdil v\u00a0socialistick\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Sou\u010dasn\u011b si osvojil znalost n\u011bkolika ciz\u00edch jazyk\u016f: n\u011bm\u010diny, francouz\u0161tiny i angli\u010dtiny.<\/span><\/p>\n Na sever se vr\u00e1til a\u017e po n\u011bkolika letech. Na po\u010d\u00e1tku stolet\u00ed nach\u00e1z\u00edme Aloise \u0160efla v\u00a0anarchistick\u00fdch organizac\u00edch. \u017dil tehdy v\u00a0Lomu a pln\u00fdmi dou\u0161ky hltal revolu\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ru d\u011blnick\u00e9ho centra. I on se sezn\u00e1mil s\u00a0S. K. Neumannem, jeho\u017e obdivovatelem byl po cel\u00fd \u017eivot. V\u00a0roce 1907 jej zvolili okresn\u00edm d\u016fv\u011brn\u00edkem \u010cesk\u00e9 federace v\u0161ech odbor\u016f a jedn\u00edm z\u00a0rev\u00edrn\u00edch d\u016fv\u011brn\u00edk\u016f Hornick\u00e9 federace. V\u00a0srpnu byl spolu s\u00a0V\u00e1clavem Draxlem svolavatelem sjezdu horn\u00edk\u016f, hutn\u00edk\u016f a koksa\u0159\u016f v\u00a0Praze-Br\u00e1n\u00edku, kter\u00fd m\u011bl \u0159e\u0161it jednotn\u00fd postup v\u00a0dob\u011b zost\u0159en\u00e9 perzekuce a m\u00edsto zanikl\u00e9 Federace ustavit Voln\u00e9 federativn\u00ed sdru\u017een\u00ed horn\u00edk\u016f v\u00a0Rakousku. A\u017e v\u00a0\u00fanoru 1909 se poda\u0159ilo zalo\u017eit Zemskou jednotu horn\u00edk\u016f se s\u00eddlem v\u00a0Most\u011b. Jej\u00edm org\u00e1nem se staly duchcovsk\u00e9 Hornick\u00e9 listy, s\u00a0nimi\u017e \u0160efl \u00fazce spolupracoval a jejich\u017e n\u00e1kladem vydal p\u0159eklady Yvetotovy Abecedy syndikalismu (1908), Herv\u00e9ho Za osvobozen\u00ed proletari\u00e1tu (1909), Ramusovy studie V\u0161eobecn\u00e1 st\u00e1vka a p\u0159\u00edm\u00e1 akce v\u00a0t\u0159\u00eddn\u00edm boji proletari\u00e1tu (1910) \u010di Devald\u00e9sovu Potravu pro d\u011bla (s V\u00e1clavem Draxlem, 1911). Jeho \u010dl\u00e1nky b\u00fdvaly v\u011bt\u0161inou ozna\u010deny \u0161ifrou \u201eAramis\u201c, kter\u00e1 snad m\u011bla vyjad\u0159ovat autorovy souboje ve jm\u00e9nu hav\u00ed\u0159\u016f. Po smrti star\u00e9ho d\u011blnick\u00e9ho novin\u00e1\u0159e Tome\u0161e Ka\u0161eho se stal Alois \u0160efl redaktorem tohoto \u010dasopisu.<\/p>\n \u0160eflova \u010dinnost a \u00fa\u010dast v\u00a0anarchistick\u00e9m hnut\u00ed jej v\u00a0o\u010d\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f za\u0159adila mezi st\u00e1tu nebezpe\u010dn\u00e9 osoby. Ihned po vypuknut\u00ed I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byly Hornick\u00e9 listy zastaveny a \u0160efl okam\u017eit\u011b posl\u00e1n k\u00a0vojsku, odkud byl s\u00a0dal\u0161\u00edmi nespolehliv\u00fdmi osobami nasazen do rudn\u00fdch dol\u016f na C\u00ednovci. Tam pracoval za nesnesiteln\u00fdch podm\u00ednek a\u017e do roku 1918. Teprve po p\u0159evratu se znovu vr\u00e1til ke sv\u00e9 pr\u00e1ci hornick\u00e9ho novin\u00e1\u0159e. Op\u011bt ze v\u0161ech sil usiloval o zlep\u0161en\u00ed podm\u00ednek hornick\u00e9ho \u017eivota. Byl state\u010dn\u00fd a boj\u00e1cn\u00fd v\u0161ude, kde se jednalo o pr\u00e1va prost\u00e9ho lidu.<\/p>\n Po \u010dtvrt stolet\u00ed byl redaktorem Hornick\u00fdch list\u016f v\u00a0Duchcov\u011b. Na jejich str\u00e1nk\u00e1ch se v\u011bt\u0161inou poprv\u00e9 objevovaly jeho fejetony, pov\u00eddky, b\u00e1sn\u011b, pod \u010darou otiskoval sv\u00e9 rom\u00e1ny z\u00a0hornick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. Mnoh\u00e9 ze \u0160eflov\u00fdch prac\u00ed vy\u0161li i kni\u017en\u011b.<\/p>\n K\u00a0nejcen\u011bj\u0161\u00edm pat\u0159\u00ed Vyvr\u017eenci (1924), obraz ze \u017eivota severo\u010desk\u00fdch opram\u00e1k\u016f, takzvan\u00fdch bratr\u00e1nk\u016f, kte\u0159\u00ed zde pracovali v\u00a0prvopo\u010d\u00e1tc\u00edch rozvoje rev\u00edru. P\u0159\u00edb\u011bh ze \u017eivota \u010desk\u00fdch hav\u00ed\u0159\u016f, vyhnan\u00fdch z\u00a0vlasti perzekuc\u00ed po skon\u010den\u00ed hornick\u00e9 st\u00e1vky 1882, zachytil v\u00a0rom\u00e1nu Exulanti (1934). Na N\u00fd\u0159ansku po\u010d\u00e1tkem devades\u00e1t\u00fdch let se odehr\u00e1v\u00e1 pozoruhodn\u00fd hornick\u00fd rom\u00e1n Vzpoura (1927),<\/strong> Na p\u0159elomu stolet\u00ed se na Duchcovsku rozv\u00edj\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh \u201erom\u00e1nu ze \u017eivota poddan\u00fdch kr\u00e1le Uhle \u2013 Za lep\u0161\u00ed budoucnost\u201c (1922), kon\u010d\u00edc\u00ed katastrofou na dole Sv\u011b\u017e\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1900. Na severu se odehr\u00e1v\u00e1 i dal\u0161\u00ed ze \u0160eflov\u00fdch rom\u00e1n\u016f Prohr\u00e1l \u017eivot (1929) s\u00a0podtitulem Historie degenerovan\u00e9 rodiny, i dal\u0161\u00ed dv\u011b knihy Tis\u00edcovka a jin\u00e9 \u010drty z\u00a0hornick\u00e9ho \u017eivota (1925) a drobn\u00e9 \u010drty a pov\u00eddky ze \u017eivota horn\u00edk\u016f Z\u00a0kraje \u010dern\u00fdch d\u00e9mant\u016f (1934). Dal\u0161\u00ed kapitoly z\u00a0hornick\u00fdch tragedi\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed kniha Uhl\u00ed a smrt (1936), vydan\u00e1 pod dojmem katastrofy na dole Nelson III v\u00a0Oseku u Duchcova. <\/span><\/span><\/span><\/span><\/p>\n <\/p>\n Alois \u0160efl zem\u0159el dne 16. 6. 1938 ve Svat\u00e9 Dobrotiv\u00e9 a\u00a0 byl poh\u0159ben v\u00a0N\u00fd\u0159anech<\/strong>, odkud byly jeho ostatky po\u010d\u00e1tkem 90. let p\u0159eneseny do Duchcova.<\/p>\n Jeho bohu\u017eel zapom\u00ednan\u00e9 d\u00edlo je sou\u010d\u00e1st\u00ed jedine\u010dn\u00e9ho historick\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed revolu\u010dn\u00edho \u010desk\u00e9ho severu. Pravdiv\u011b l\u00ed\u010den\u00fd \u017eivot, tragedie i boj zdej\u0161\u00edho lidu, popisovan\u00e9 na z\u00e1klad\u011b zasv\u011bcen\u00e9 a d\u016fv\u011brn\u00e9 znalosti prost\u0159ed\u00ed, tvo\u0159\u00ed velmi cennou kroniku tohoto kraje. Ilja Bart snad nejv\u00fdsti\u017en\u011bji charakterizoval spisovatele hornick\u00e9ho severu Aloise \u0160efla t\u011bmito slovy: \u201eOn krv\u00e1cel v\u0161emi ranami lidu a \u017eil v\u0161emi jeho nad\u011bjemi.\u201c \u0160eflovy kn\u00ed\u017eky jsou dnes velmi pozoruhodn\u00e9 a mnoh\u00e9 rodiny je dodnes chovaj\u00ed jako velkou vz\u00e1cnost. Byly toti\u017e ps\u00e1ny p\u0159\u00edmo od srdce, s\u00a0hlubok\u00fdmi znalostmi prost\u0159ed\u00ed i neopakovateln\u00e9 atmosf\u00e9ry \u010desk\u00e9ho severu, kter\u00e1 je bohu\u017eel dnes ji\u017e minulost\u00ed. Je smutnou skute\u010dnost\u00ed, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 ze \u0160eflov\u00fdch kn\u00ed\u017eek u n\u00e1s po v\u00e1lce nevy\u0161la v\u00a0reedici, jeliko\u017e autor byl aktivn\u00edm \u010dlenem n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e9 strany.<\/p>\n ( Vy\u0161lo v\u00a0knize \u201ePavel Koukal \u2013 Truba\u010di revolt\u201c, Severo\u010desk\u00e9 nakladatelstv\u00ed,\u00dast\u00ed nad Labem, 1984)<\/span><\/em> Extern\u00ed odkazy<\/p>\n Duchovsk\u00e9 noviny<\/a><\/p>\n Podbrdsk\u00e9 noviny<\/a><\/p>\n http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Alois_%C5%A0efl<\/a><\/p>\n
\n<\/span><\/p>\n
\n
\n<\/span> <\/span><\/span><\/span><\/span><\/span><\/p>\n
<\/span><\/em><\/p>\n