Festival DEN POEZIE 2013

Ve dnech 10. – 25. listopadu 2013 bude probíhat již patnáctý ročník festivalu „Den poezie. Tentokráte na téma Vášeň a popel“.

Z původně jednodenního festivalu pořádaného ku příležitosti výročí narození Karla Hynka Máchy se díky rostoucímu zájmu ze stran organizací a především veřejnosti stala událost trvající dva týdny, a proto se i „Den poezie“ stal jediným dnem v roce, který trvá celých čtrnáct dnů.

Přesto ani letos nemůže chybět událost, kterou všechno začalo – dnes již tradiční oslava narozenin u sochy K.H. Máchy na pražském Petříně – 16. listopadu od 19 hodin. Opět se budou recitovat básně, zapálí se svíčky a připije se vínem oslavenci na zdraví!

V mnoha městech lidé zapálí ohně, kolem kterých budou recitovat verše. Ty pak složí do vlaštovek a v plamenech promění v dým, ke kterému si oslavenec Mácha přivoní.

Kompletní seznam akcí naleznete na  stránkách www.denpoezie.cz

Informace o festivalu najdete také na facebooku www.facebook.com/denpoezie

Koordinátorem festivalu Den poezie je občanské sdružení Společnost poezie

listopadové pranostiky

Listopad není na první pohled nijak příjemný měsíc i pranostika si stěžuje
  • „listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta před zimou k zimě chvátá“.
Sluníčko není skoro vidět, skoro vůbec nehřeje a věčně se schovává za mraky- proto se říká
  • listopadová mlha zhasíná slunce“
Nedá se nic dělat, musíme obléknout teplé bundy, čepice a boty protože

  • Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.

  • Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.

  • Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.

  • Na svatou Kateřinu zalez pod peřinu
  • Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.

  • Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho leží

Další pranostiky, pověsti i nápady pro šikovné ruce pro dlouhé zimní večery  najdeme v knize

Lidové obyčeje a nápady, také v knize Pranostiky rokem krok za krokem , křesťanské tradice a lidové jarní, letní a podzimní najdeme v příručce Od májů do posvícení a samozřejmě další a další na vás čekají v knihovně.

Prázdniny máme za s sebou a je tu podzim a s ním …

Prázdniny máme za s sebou a je tu podzim a s ním

už brzy vůně cukroví
každičký kout provoní,
rozezní se koledy a
nastolí čas pohody!

ale ….

než to začne, tak ještě pár zajímavých tipů na dobrou knihu s výletem a poznáním našeho okolí

víte, že „ Plzeňský andělíček pro štěstí“, na jehož zaručenou pomoc při plnění svých přání spoléhá mnoho lidí, je jedním z fenoménů katedrály sv. Bartoloměje na plzeňském náměstí.

„Podle pověsti se měl v katedrále ženit místní kat, ale vzhledem k tomu, že do kostela nesměl jako nečistá osoba vstoupit, musel zůstat venku a u oltáře ho zastoupil jeho přítel. Kat se v tu dobu modlil u zadního vnějšího oltáře chrámu. Po skončení modlitby se zvedl a při vstávání se zachytil andělíčka vykovaného na mřížích chrámu. Kat byl pověstný tím, že znal různá kouzla a zaklínání, jeho počínání nebylo beze svědků, a tak se rychle roznesla zpráva o tom, že andělíček část kouzelné moci od popravčího určitě převzal. Andělíčka na plzeňské katedrále svatého Bartoloměje zvaného ošahánek či vošáhlo znají lidé z Plzně i širokého okolí. Že má plnit přání lidí, kteří si na něj sáhnou, je známá věc. Mnohem méně se ale ví o tom, že jako jediný v řadě andílků na chrámových mřížích z 18. století je plný. Ostatní andílkové jsou dutí.

Kde v Plzni stával katův dům, kdo byl posledním plzeňským katem a další zajímavosti nejen o plzeňských domech se dozvíte v knize s názvem „Toulky zaniklou Plzní“ po zapomenutých místech a stavbách. Další informace o tajemných místech Plzeňska a okolí nám nabízí kniha „ Tajemná místa Plzeňska“. Obě knihy a mnoho dalších titulů z našeho regionu najdete u nás v knihovně.

Výstava obrazů “ Italské Intermezzo „

Ve dnech od 9.9.2013 až 17.10.2013 probíhá v Městské knihovně Nýřany výstava obrazů pana Zdeňka Kličky z Nýřan. Obrazy s tématikou slunné Itálie máte možnost zhlédnout v době provozních hodin knihovny.

Kam o prázdninách

Děti školou povinné i jejich rodiče se konečně dočkali prázdnin. Pokud je nehodláte trávit jen lenošením u moře, pak vám možná přijdou vhod naše tipy na výlety za zajímavostmi z našeho okolí.

Prakticky každý životopis začíná větou narodil se …a kde. Místo narození je často vnímáno jako součást identity daného člověka.Proto není divu, že řada slavných se ve svém rodišti dočkala pamětních desek, muzejní expozice či dokonce zpřístupnění rodného domu.

Několik rodných domů v našem okolí také máme – např. v Blovicích najdete rodný dům s pamětní deskou Jaroslava Kursy (12. října 1875 Blovice – 12. června 1950 Praha), tvůrce československé státní vlajky , v Klenčí pod Čerchovem je rodný dům Jindřicha Šimona Baara (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem – 24. října 1925 tamtéž) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny.( jehož knihy najdete v naší knihovně) , v Újezdě u Domažlic můžeme navštívit rodný dům Jana Sladkého – Koziny, Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident v letech 1935–1948 má svůj rodný dům v Kožlanech,  dále v Přešticích jsou rodné domy Josefa Hlávky (15. února 1831 Přeštice – 11. března 1908 Praha) byl rakousko-uherský respektive český architekt, stavební podnikatel a politik, největší český mecenáš a Jakuba Jana Ryby (původně křtěn Jakub Šimon Jan R.; 26. října 1765 Přeštice – 8. dubna 1815 Voltuš u Rožmitálu pod Třemšínem) byl český pedagog, spisovatel, básník a hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční. V  Třemošné uvidíme dům Václava Brožíka (5. března 1851 Třemošná – 15. dubna 1901 Paříž) byl český akademický malíř.  A samozřejmě Plzeň kde jsou rodné domy např. Josefa Škody, Josefa Skupy, Miroslava Horníčka, Jiřího Trnky i dům Karla Gota.

Další typy na rodná místa naleznete v průvodci Rodné domy z edice  Navštivte ….

Dalším typem na výlet jsou např. kláštery . Pokračování textu „Kam o prázdninách“

Znáte knihy cestovatele a spisovatele Jiřího Máry ?

Jiří Mára je autorem sedmi cestopisných knih a dokumentárních filmů z různých koutů světa.

V naší knihovně můžete  najít tyto cestopisy

Nový Zéland –  návrat k protinožcům – veselé a poučné cestovatelské zážitky tří chlapů (autor, jeho invalidní syn Jirka a kamarád Štefan Kuna) při objevování krás Nového Zélandu, jímž vedou jejich stopy po všech nejnavštěvovanějších místech Severního i Jižního ostrova.

Na vozíku na rovníku -zajímavé vyprávění cestovatele a zároveň otce chlapce upoutaného na invalidní vozík o rodinné expedici po Karibiku a Jižní Americe.

Tajuplná Afrika -co přilákalo Márovy v čele s Jirkou na černý světadíl? Jaká móda panuje mezi domorodými Himby? Se kterými divokými zvířaty se setkali tváří v tvář? Tato kniha vám přinese na tyto otázky překvapivé odpovědi. S naší cestovatelskou rodinou a jejich přáteli zažijete úžasné africké safari, setkáte se s Velkou pětkou, poznáte, kdy jsou vodopády i pouště nejkrásnější, vyváznete ze sloního obklíčení a snad přežijete i kousnutí šestimetrovým hadem

To snad není možnýkrásy, tajemství, zvláštnosti i nástrahy nejsuššího světadílu donutily často členy cestovatelské rodiny Márových z Přerova vydechnout  „To snad není možný!“ Dvacet čtyři tisíc kilometrů dlouhá cesta kolem celé Austrálie i do jejího horoucího středu je vedla všemi státy Australského svazu včetně ostrovní Tasmánie. Můžete s nimi krmit krokodýly, potápět se ve Velkém bariérovém útesu, obejít v pouštním vedru žhnoucí monolit Uluru, obdivovat hru Aboridžinců na didžeridu nebo se prohánět mezi tisícem skalních jehel Pinnacles. Dozvíte se o nástrahách dlouhých pouštních dálnic,vyděsí vás šplh do korun eukalyptů, nadchnou vějíře stromových kapradin v deštných lesích a nezištná pohostinnost Australanů

ukázky z cest můžete zhlédnout  zde z pořadu ČT Objektiv

Soutěž – Příběhy 20. století

Ptej se rodičů, prarodičů, známých, a nech si vyprávět jejich vzpomínky na 20. století!

Navštivte a natočte letos v létě vzpomínky vašich babiček, dědečků, rodičů, sousedů či známých! Vezměte si kameru nebo diktafon, možná bude stačit váš mobilní telefon a nechte je vyprávět. Můžete vyhrát až 50 000 Kč a k tomu nejmodernější techniku. Soutěž začíná 1. června a končí 15. října 2013, organizují ji renomované neziskové organizace Post Bellum (www.pametnaroda.cz) a Pant (www.moderni-dejiny.cz). Všichni přihlášení účastníci soutěže získávají navíc DVD rozhlasových dokumentů Příběhy 20. století.

Velká letní soutěž nese jméno známého a oceňovaného dokumentárního cyklu, který znáte z vysílání Českého rozhlasu a portálu iDNES.cz. Zapojit se do ní může každý už od 13 let. Jde o to najít a zdokumentovat zajímavý příběh – vyprávění pamětníka, příběh místa, vesnice nebo rodiny, který rozšíří naše vědění o událostech 20. století. Soutěží se ve 3 věkových kategoriích (13-15 let, 16-18 let a 19 let a více). Organizátoři pomohou zájemcům s náměty na příběhy, s technickou i odbornou konzultací. Připravují pět velkých setkání účastníků soutěže v pěti městech ČR. Vítězí nejen nejzajímavější příběh, ale také nejlépe sepsané a zdokumentované vyprávění. Vítězové kromě špičkových chytrých mobilních telefonů, tabletů, vzdělávacích kurzů SCIO získají i finanční ceny odstupňované podle soutěžních kategorií: 15 000, 20 000 a 50 000 korun.

Vše potřebné najdete na webu www.pribehy20stoleti.cz.

Alois Šefl – hornický novinář a spisovatel – rodák z Nýřan

Jednou z typických osobností, které charakterizovaly český sever stejně jako dýmající oprámy, světélkující haldy a syrová krajina, byl hornický spisovatel a novinář Alois Šefl. (29. listopadu 1874 Nýřany – 16. červnaJ 1938 Svatá Dobrotivá)

První zkušenosti pro svoji tvorbu čerpal již z doby, kdy opustil školu a pracoval jako dělník na dráze. Brzy na to přijal práci v dolech u Nýřan; poznal ještě těžkou dřinu při dvanáctihodinové pracovní době. Záhy odešel na sever a usadil se v Oseku u Duchcova. Ani zde nebyly podmínky v dolech o nic lepší. Zkušenosti, jež dospívající chlapec zachycoval zatím jen ve své paměti, se valily jedna za druhou. Důl Pokrok, kde spolu se strýcem fárali do hlubin země, se zapsal do Šeflovi paměti nesmazatelně. Jednou, když těžili „na plánu“, byl zasypán a po delší době vyproštěn bez újmy na zdraví. Druhá zkušenost, ještě daleko dramatičtější, je spojena s velkou katastrofou, jež se na tomto dole odehrála dne 24. ledna 1893. Při výbuchu byl zasypán a na hlavě i končetinách těžce popálen. Za předpokladu, že je mrtev , byl spolu s ostatními obětmi katastrofy uložen ve strojovně šachty, zatímco na oseckém hřbitově již vykopávali hroby. „Výbuch se udál v 6.30 ráno“, vzpomínal po letech na tuto událost. „O 12. hodině jsem se probudil. Chvíli jsem zcela apaticky těkal očima sem a tam. Pak jsem si uvědomil zuřivé štěkání dvou vodních čerpadel ve strojovně. Zvolna jsem otočil hlavou vlevo i vpravo a zahlédl jsem na obou stranách dlouhé řady právě tak nehybně ležících těl jako já. Všichni měli obličeje černé jako uhel a nehýbali se. Co se asi stalo? Vytrvale mě pronásledovala jedna myšlenka… Mé pohyby ale spatřil strojník od čerpadel a ulekaně vykřikl: ‚Pane doktor, jeden z těch mrtvých se hýbá!‘ Tak z řady sedmnácti jeden ubyl. Popadli mne, nalili do mě spoustu mléka a vynesli na povrch…“

Pokračování textu „Alois Šefl – hornický novinář a spisovatel – rodák z Nýřan“

Nakladatelství Albatros vyhlašuje literární soutěž

Nakladatelství Albatros vyhlašuje pátý ročník literární soutěže o nejlepší původní českou prózu tentokrát na libovolné téma, podmínkou je naplnění žánru –
Detektivní příběh pro děti. Uzávěrka odevzdání rukopisu je 2. prosince 2013, vítěz bude oznámen na Nakladatelských cenách Albatrosu na jaře příštího roku. Kromě finanční odměny se dočká i vydání svého textu.

další informace o podmínkách a přihlášce zde :  Aktuality z Albatros Media

FiDiTvo -vernisáž fotografií s promítáním

Ve čtvrtek 18.dubna 2013 se koná od 17. 00 hod. v městské knihovně Nýřany

Vernisáž fotografií a promítání videí

z práce členů kroužku  „filmová a divadelní tvorba“ při DDM Nýřany

FiDiTvo