Jen pár slov k besedě “ Paleontologické zajímavosti Nýřanska – ze dne 27.2.2014

Pro velký ohlas na besedu s panem  Janem Burešem ze Západočeského muzea v Plzni a spisovatelem Janem Drnkem –nabízíme znovu pár zajímavých informací  z přednášky.

–Plzeňská pánev je z paleontologického hlediska známá nálezy zajímavých karbonských fosílií živočichů a rostlin, které byly v terénu relativně lehce dostupné v době těžby uhlí, ukončené v devadesátých letech 20. stol.

Druhově velmi bohatou faunu v sapropelitovém uhlí zejména z dolu Humbold (1863 – 1902) u Nýřan popsal A. Frič (Fritsch) v obsáhlé monografii „Fauna der Gaskohle und der Kalksteine der Permformation Böhmens“.

Nálezy fauny v sapropelitovém uhlí intenzivně těženého v hlubinných dolech u Nýřan v druhé polovině 19. stol. a na přelomu 19. a 20. stol., se staly v terénu po tomto období nedosažitelnými a sbírkový materiál upoutává zájem paleontologů až do současnosti.

Z tohoto důvodu jsem uskutečnil pokus o nalezení místa, kde by bylo možné dosáhnout nýřanskou sloj se sapropelitovým uhlím kopanou sondou. Základem pro prognózu takového místa bylo podrobné studium starých důlních map a projekce nadějných údajů o výskytu sapropelitového uhlí do souřadnicového systému jednotné trigonometrické sítě katastrální.

Výsledky průzkumné sondy hloubené v srpnu 2011 potvrdily výskyt polohy sapropelitového uhlí na lokalitě Pankrác u Nýřan…

Na nýřansku začala těžba černého uhlí na výchozech severně od Nýřan, písemné záznamy o těžbě u Vlkýše se datují k roku 1774. K prudkému rozvoji těžby uhlí na nýřansku došlo k v pol. 19. stol, spolu s vybudováním trati Domažlice – Furth in Wald. Rozvíjí se doly F. Pankráce (první důl Anna koupil od doubravských sedláků) a bratří Kleinů, vznikají těžební společností (PŽS, ZBAS), centrum těžby se postupně přesouvá k Nýřanům (doly Krimich , Humboldt, Ziegler …

Odborná literatura k přednášce je volně stažitelná na internetu

Bureš J. (2011): Zkřemenělé kordaity a konifery v sedimentech líňského souvrství plzeňské karbonské pánve. – Erica, Plzeň, 18: 179–198.

http://media0.webgarden.name/files/media0:50ed09d4c0ca8.pdf.upl/179-198_Bures.pdf

Bureš J., Tichávek F. (2012): Příspěvek k poznání fauny a flóry v nýřanském souslojí (astur) na nové lokalitě Pankrác u Nýřan, – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2011, ČGS, 107–114, Praha.

media1.webgarden.name/files/media1:52e0a06160008.pdf.upl/Zpravy_2012-2_-_tuf%20(1).pdf

Bureš J., Opluštil S., Pšenička J., Tichávek F. (2013): Brouskový obzor (bolsov) s autochtonně zachovalou flórou na lokalitě Kamenný Újezd u Nýřan. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2012, ČGS, 12-19, Praha.

Drnek J. (2013): Krajina nad pokladem. Street o.s. 368 s. ( http://www.jandrnek.cz/)

A ještě jeden odkaz na úspěch paleontologů na Nýřansku…

Paleontologové našli na Plzeňsku cenné fosilie, teď je preparují…


Rekonstrukce paleospolečenstva živočichů a rostlin v prostředí jezera u Nýřan na základě nálezů objevených v sondě vyhloubené v roce 2011: V levém dolním rohu obrázku u kapradinových listů rodu Pecopteris je obojživelník  Limnogyrinus elegans, napravo od něj leží naplavené zbytky suchozemského členovce rodu Acantherpestes. Ve střední části obrázku je větev plavuně rodu Lepidodendron a v jejím okolí listy Lepidostrobophyllum, zbytky kapradin Dicksoniites plukenetii a několik jedinců raků Nectotelson krejcii. V pravé části obrázku je ryba Pyritocephalus sculptus, v pozadí za zbytkem přesličky rodu Sphenophyllum žralok rodu Orthacanthus. Nakreslil J. Svoboda.

V naší knihovně najdete ….

Co jsou “ Kordaity „

….. nejen živočichové, ale i mnohé rostliny nesou jména významných přírodovědců. Je tomu tak i v případě zvláštního společenství  mohutných stromů, které před 300 mil. let tvořily významnou součást karbonských pralesů. Tyto stromy zvané kordaity ( Cordaitophyta) byly pojmenovány po českém přírodovědci A.J. Cordovi, jehož paleobotanické práce přispěly značnou měrou právě k poznání anatomie karbonského rostlinstva. Kordaity patřily spolu s plavuňovitými kapraďorosty k nejvyšším velikánům “ kamenouhelných“ pralesů ……  toto a mnoho dalšího se blíže dozvíte na stránkách knihy Abeceda dávných věků od Bořivoje Záruby, kterou naleznete v naší knihovně.

Fotografie z besedy naleznete ve fotogalerii

Publikováno