Pro velký ohlas na besedu s panem  Janem Burešem ze Západočeského muzea v Plzni a spisovatelem Janem Drnkem –nabízíme znovu pár zajímavých informací  z přednášky.

–Plzeňská pánev je z paleontologického hlediska známá nálezy zajímavých karbonských fosílií živočichů a rostlin, které byly v terénu relativně lehce dostupné v době těžby uhlí, ukončené v devadesátých letech 20. stol.

Druhově velmi bohatou faunu v sapropelitovém uhlí zejména z dolu Humbold (1863 – 1902) u Nýřan popsal A. Frič (Fritsch) v obsáhlé monografii „Fauna der Gaskohle und der Kalksteine der Permformation Böhmens“.

Nálezy fauny v sapropelitovém uhlí intenzivně těženého v hlubinných dolech u Nýřan v druhé polovině 19. stol. a na přelomu 19. a 20. stol., se staly v terénu po tomto období nedosažitelnými a sbírkový materiál upoutává zájem paleontologů až do současnosti. Pokračování textu „Jen pár slov k besedě “ Paleontologické zajímavosti Nýřanska – ze dne 27.2.2014″ →

MĚSTSKÁ KNIHOVNA NÝŘANY

zve širokou veřejnost

na besedu

o paleontologických zajímavostech Nýřanska

KDY: dne 27. 2. 2014 od  17.00 hodin

KDE: městská knihovna Nýřany Pokračování textu „Beseda o paleontologických zajímavostech Nýřanska“ →

Ve dnech 3.12.2013 a 10.12.2013  knihovnu opět navštívily děti z MŠ II. Sluníčko z červené a bílé třídy. Děti nám předvedly krátké pásmo písniček  a básniček. Dále se seznámily s knihou a knihovnou. Dozvěděly se jak s knihou zacházet , kdo je spisovatel, kdo ilustrátor a samozřejmě jsme si společně prohlédli knihy , o které děti měly velký zájem. Každý si našel svého oblíbeného hrdinu z pohádky nebo zvířátko v encyklopediích pro nejmenší. Proběhlo milé dopoledne a těšíme se na další návštěvu. Pokračování textu „MŠ II Sluníčko v knihovně“ →

Ve dnech 10. – 25. listopadu 2013 bude probíhat již patnáctý ročník festivalu „Den poezie”. Tentokráte na téma „Vášeň a popel“.

Z původně jednodenního festivalu pořádaného ku příležitosti výročí narození Karla Hynka Máchy se díky rostoucímu zájmu ze stran organizací a především veřejnosti stala událost trvající dva týdny, a proto se i „Den poezie“ stal jediným dnem v roce, který trvá celých čtrnáct dnů.

Přesto ani letos nemůže chybět událost, kterou všechno začalo – dnes již tradiční oslava narozenin u sochy K.H. Máchy na pražském Petříně – 16. listopadu od 19 hodin. Opět se budou recitovat básně, zapálí se svíčky a připije se vínem oslavenci na zdraví!

V mnoha městech lidé zapálí ohně, kolem kterých budou recitovat verše. Ty pak složí do vlaštovek a v plamenech promění v dým, ke kterému si oslavenec Mácha přivoní.

Kompletní seznam akcí naleznete na  stránkách www.denpoezie.cz

Informace o festivalu najdete také na facebooku www.facebook.com/denpoezie

Koordinátorem festivalu Den poezie je občanské sdružení Společnost poezie

Listopad není na první pohled nijak příjemný měsíc i pranostika si stěžuje

• „listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta před zimou k zimě chvátá“.

Sluníčko není skoro vidět, skoro vůbec nehřeje a věčně se schovává za mraky- proto se říká

• „listopadová mlha zhasíná slunce“

Nedá se nic dělat, musíme obléknout teplé bundy, čepice a boty protože

• Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.

• Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.

• Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.

• Na svatou Kateřinu zalez pod peřinu

• Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.

• Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho leží

Další pranostiky, pověsti i nápady pro šikovné ruce pro dlouhé zimní večery  najdeme v knize

Lidové obyčeje a nápady, také v knize Pranostiky rokem krok za krokem , křesťanské tradice a lidové jarní, letní a podzimní najdeme v příručce Od májů do posvícení a samozřejmě další a další na vás čekají v knihovně.

Prázdniny máme za s sebou a je tu podzim a s ním …

už brzy vůně cukroví
každičký kout provoní,
rozezní se koledy a
nastolí čas pohody!

ale ….

než to začne, tak ještě pár zajímavých tipů na dobrou knihu s výletem a poznáním našeho okolí

víte, že „ Plzeňský andělíček pro štěstí“, na jehož zaručenou pomoc při plnění svých přání spoléhá mnoho lidí, je jedním z fenoménů katedrály sv. Bartoloměje na plzeňském náměstí.

„Podle pověsti se měl v katedrále ženit místní kat, ale vzhledem k tomu, že do kostela nesměl jako nečistá osoba vstoupit, musel zůstat venku a u oltáře ho zastoupil jeho přítel. Kat se v tu dobu modlil u zadního vnějšího oltáře chrámu. Po skončení modlitby se zvedl a při vstávání se zachytil andělíčka vykovaného na mřížích chrámu. Kat byl pověstný tím, že znal různá kouzla a zaklínání, jeho počínání nebylo beze svědků, a tak se rychle roznesla zpráva o tom, že andělíček část kouzelné moci od popravčího určitě převzal. Andělíčka na plzeňské katedrále svatého Bartoloměje zvaného ošahánek či vošáhlo znají lidé z Plzně i širokého okolí. Že má plnit přání lidí, kteří si na něj sáhnou, je známá věc. Mnohem méně se ale ví o tom, že jako jediný v řadě andílků na chrámových mřížích z 18. století je plný. Ostatní andílkové jsou dutí.

Kde v Plzni stával katův dům, kdo byl posledním plzeňským katem a další zajímavosti nejen o plzeňských domech se dozvíte v knize s názvem „Toulky zaniklou Plzní“ po zapomenutých místech a stavbách. Další informace o tajemných místech Plzeňska a okolí nám nabízí kniha „ Tajemná místa Plzeňska“. Obě knihy a mnoho dalších titulů z našeho regionu najdete u nás v knihovně.

Ve dnech od 9.9.2013 až 17.10.2013 probíhá v Městské knihovně Nýřany výstava obrazů pana Zdeňka Kličky z Nýřan. Obrazy s tématikou slunné Itálie máte možnost zhlédnout v době provozních hodin knihovny.

Děti školou povinné i jejich rodiče se konečně dočkali prázdnin. Pokud je nehodláte trávit jen lenošením u moře, pak vám možná přijdou vhod naše tipy na výlety za zajímavostmi z našeho okolí.

Prakticky každý životopis začíná větou narodil se …a kde. Místo narození je často vnímáno jako součást identity daného člověka.Proto není divu, že řada slavných se ve svém rodišti dočkala pamětních desek, muzejní expozice či dokonce zpřístupnění rodného domu.

Několik rodných domů v našem okolí také máme – např. v Blovicích najdete rodný dům s pamětní deskou Jaroslava Kursy (12. října 1875 Blovice – 12. června 1950 Praha), tvůrce československé státní vlajky , v Klenčí pod Čerchovem je rodný dům Jindřicha Šimona Baara (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem – 24. října 1925 tamtéž) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny.( jehož knihy najdete v naší knihovně) , v Újezdě u Domažlic můžeme navštívit rodný dům Jana Sladkého – Koziny, Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident v letech 1935–1948 má svůj rodný dům v Kožlanech,  dále v Přešticích jsou rodné domy Josefa Hlávky (15. února 1831 Přeštice – 11. března 1908 Praha) byl rakousko-uherský respektive český architekt, stavební podnikatel a politik, největší český mecenáš a Jakuba Jana Ryby (původně křtěn Jakub Šimon Jan R.; 26. října 1765 Přeštice – 8. dubna 1815 Voltuš u Rožmitálu pod Třemšínem) byl český pedagog, spisovatel, básník a hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční. V  Třemošné uvidíme dům Václava Brožíka (5. března 1851 Třemošná – 15. dubna 1901 Paříž) byl český akademický malíř.  A samozřejmě Plzeň kde jsou rodné domy např. Josefa Škody, Josefa Skupy, Miroslava Horníčka, Jiřího Trnky i dům Karla Gota.

Další typy na rodná místa naleznete v průvodci Rodné domy z edice  Navštivte ….

Dalším typem na výlet jsou např. kláštery . Pokračování textu „Kam o prázdninách“ →